Zkoušeli jste si
někdy vyrobit ruční papír? Já naposledy někdy při papírovém tvoření na základce
v rámci výtvarky. Je to poměrně zdlouhavá činnost, na konci které vás ale čeká
něžný výrobek z papíru. Spíš než krásné papíry s vylisovanými květy se mi tenkrát
povedly tlusté podtácky. Ale na ten pocit z tvorby ručního papíru a pozorování
procesu vzniku nikdy nezapomenu. Proto když jsme se vydali na dovolenou do
Jeseníků, nemohli jsme vynechat papírnu ve Velkých Losinách.
Velkolosínská
papírna je nejstarší papírenská manufaktura ve střední Evropě, kde se ruční
papír stále ještě vyrábí! Nejkritičtějším momentem v celé výrobě té papírové
krásy z bavlny a lnu je vylévání a vyrovnávání tekuté papírové hmoty na
drátěných sítech. Než se z nich stanou skuteční mistři, učí se vylévači tuhle
zdánlivě jednoduchou činnost několik let. A mistrů je prý nedostatek.
Ruční papír je
archivální kvality a používá se ve výtvarném umění, restaurátorství nebo také k
reprezentačním účelům. Třeba absolventi Masarykovy univerzity mají diplomy
natištěné právě na velkolosinském ručním papíru s typickým vodoznakem
žerotínského lva.
 |
| Zdroj obrázku tady. |
A to
bych nebyla já, kdybych si alespoň něco papírového nekoupila. Na prodejně měli
mimo jiné přáníčkovou sadu - barvené ruční papíry, různé výřezy z papíru,
stužky a sušené květiny. Nádhera! A tak jsem vytvořila několik přání. Některá
už jsem darovala a tyhle jsou ještě k mání tady.
První přání je
modro-oranžové. Tuhle kombinaci mám moc ráda. Je svěží a neokoukaná. Sušené
květy k ručnímu papíru dokonale sedí. Květy jsou hodně křehké a při hrubší
manipulaci se drolí, a tak jsem je zafixovala lakem ve spreji.
Druhé přání je
meruňkové se středovou kompozicí. Ruční papír je méně tvárný než klasický
vysokogramážní papír a má hrubší strukturu, ale pracuje se s ním moc dobře.
